Proč hromosvod :::...

 

  Nenajde-li blesk při své cestě k zemi žádné elektricky dobře vodivé spojení ze zemí(např. hromosvod), mohou se předměty jim protékané zahřát natolik, že dosáhnou teploty zapálení a tím může vzniknout požár (zapalující blesk).

  Prochází-li blesk např. vlhkým dřevem (trámy, stromy) nebo zdivem (komíny, střechami, zdivem), může explodovat rychle se vypařující vlhkost a tím dojít nejen k poškození nebo zničení komínů, střešních tašek, dřevěných trámů, ale též celých částí střech nebo zdí, aniž by došlo k zapálení objektu (nezapalující neboli studené blesky). Rovněž elektrická instalace v budově a v ní připojené přístroje bývají poškozené bleskem, dokonce i podzemní kabely.

  Často bývají důležité i následné škody: přerušení výroby, nutnost přestěhovat se, poškození okolních objektů výbuchem nebo požárem apod. Zvláště výrazně vzrůstají tyto škody při poškození elektrických zařízení. I když je budova (i zařízení uvnitř) pojištěna proti škodám způsobených bleskem, pojištění nemusí a často ani nezahrnuje následné škody a projednání událostí znamená vždy čas a peníze.

   Jedna škoda způsobená bleskem může dosahovat až několik desítek milionů korun: v České republice činí roční škody (hlášené pojišťovnám: vedle toho existují i další) odhadem několik desítek milionů korun: v Německu jde ročně o stamiliony eur, ve Švýcarsku o desítky milionů franků.

Ještě stále se ptáte proč hromosvod?

Jak se chovat v blízkosti bouřky

Protože každá konvektivní bouře bývá doprovázena některým ze svých doprovodných projevů - elektrickými výboji (blesky), srážkami (přívalové deště, krupobití), nebo prudkým větrem či jeho nárazy (tornáda, downbursty) - jsou bezpečnostní pokyny rozděleny právě podle těchto jednotlivých kategorií. Tyto projevy se však většinou nevyskytují samostatně, proto vždy musíme předpokládat jejich možné kombinace. Musíme zohlednit konkrétní situaci a prostředí, v němž se nacházíme, a posoudit který z těchto činitelů za daných okolností pro nás představuje největší nebezpečí - a podle toho se pak zachovat.

Elektrické výboje (blesky) 

Elektrické výboje (blesky) představují patrně nejrizikovější faktor, doprovázející většinu konvektivních bouří. Podrobně o vzniku a možných typech elektrických výbojů pojednává stránka www.chmi.cz/meteo/rad/blesk, zde se soustředíme pouze na základní bezpečnostní pokyny. 

Za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné - jsou jen místa poměrně bezpečná (například dobře uzemněné zděné, kamenné nebo železobetonové budovy) nebo automobily s uzavřenou plechovou karosérií, a naopak místa vysloveně riziková (viz níže). Základní pravidlo je, že blesk si vždy hledá pro něj nejkratší a nejvodivější cestu do země. Proto nejčastěji zasáhne nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v krajině. Nelze však na to absolutně spoléhat - často totiž nedokážeme odhadnout, jaká dráha je pro blesk nejvýhodnější. Obecně však platí, že za bouřky bychom se měli snažit vyvarovat situace, při které se staneme doslova hromosvodem (ať již z důvodu nejvyšší polohy v okolí či zvyšováním své vodivosti). Nebezpečnou se situace stává v okamžiku, kdy již vidíme jednotlivé blesky, akutní nebezpečí hrozí když již slyšíme i hřmění. Čím je doba mezi bleskem a zahřměním kratší nebo čím je hrom hlasitější, tím je riziko větší.

Za nejvíce rizikové lze považovat následující situace:

Naopak, za relativně bezpečný lze považovat pobyt v bouřce v autě s uzavřenou plechovou karosérií (nikoliv tedy v kabrioletu - byť se zataženou střechou, nebo v trabantu) - samozřejmě s přihlédnutím k dalším rizikům uvedeným níže a za předpokladu přiměřeného snížení rychlosti jízdy. Stihneme-li to ještě před bouřkou, zatáhneme či demontujeme všechny externí antény (od rádia a mobilního telefonu), zatáhneme okénka a nedotýkáme se zbytečně kovových částí karosérie.

Pokud nás bouřka zastihne v otevřené krajině, snažíme se vyhledat co nejnižší polohy (údolí, úvozy, aj.) - musíme však zvážit riziko nečekaného přívalu vody (zejména v soutěsce nebo uzavřené rokli). Na vyvýšených místech zaujmeme co nejnižší polohu, nikoliv však v leže; zároveň se snažíme o co nejmenší kontakt našeho těla se zemí. Z tohoto důvodu je doporučována poloha v podřepu, avšak pokud možno na špičkách bot (otázkou však je, kdo tuto polohu vydrží delší dobu). Pokud jsme ve skupině, raději se rozdělíme a hlavně se nebudeme držet za ruce. Pokud by někdo ze skupiny byl náhodou zasažen bleskem, je tak větší naděje, že v okolí bude osoba schopná poskytnout první pomoc. Pokud budeme pohromadě, v těsné blízkosti, v případě zásahu bleskem budou zasaženi nejspíše všichni!

Výše uvedené zásady opatrnosti platí i tehdy, když se bouřka jeví jako relativně vzdálená (zejména po vydatných srážkách, kdy se nám zdá, že bouřka již odchází). Bezpečnostní pravidla bychom měli zachovat po dobu alespoň 20 až 30 minut od posledního blesku či zahřmění. 

V případě zásahu a zranění člověka bleskem bývá nadějí pro zasaženého včasná první pomoc - zpravidla je nutná masáž srdce a umělé dýchání. Proto není zcela od věci si jejich zásady čas od času zopakovat...

Převzato z http://www.chmi.cz/torn/poznamky/bezpecnost.html

<< zpět